zpět na MSGENEALOGIE

Kudy plynete u dlouhém dálném běhu,
i tam, kde svého naleznete břehu,
tam na své pouti pozdravujte zemi.
Ach zemi krásnou, zemi milovanou,
kolébku mou i hrob můj, matku mou,
vlasť jedinou i v dědictví mi danou,
šírou tu zemi, zemi jedinou!

K.H.Mácha, Máj (1836)

jednotlivé stránky s vyznačenými místy:
23 27 38-39 40-41 42 50-51 53 54 56-57 68-69 70-71 96

celkem v evidenci: 242 obcí
nejvíce rodin z obcí: Sadská, Neveklov, Častolovice, Dolní a Horní Roveň

 

Benešovsko (Podblanicko), Sedlčansko, Táborsko

Obecné info Středočeského kraje u "Praha a okolí". Mapka poddanských povstání (17.-18. stol.) je zcela dole na této stránce.

 

 

Kolínsko, Kutnohorsko, Nymbursko, Poděbradsko

ARCHITEKTURA (Polabí) - v historii se zde rozšířil typ řadových vesnic tvořených obvykle dvěma řadami usedlostí orientovanými podél komunikace nebo vodního toku. I když se jedná o domy stavěné v úrodné oblasti, přesto zůstává nejstarší zástavba přízemní se základním typem roubeného "polabského domu", pro nějž bylo typické omazání celé stavby hliněnou mazanicí ("v kožichu"). Později se stavělo ze sušených nepálených cihel. V důsledku rychlého hospodářského rozvoje je roubený dům koncem 18. stol. nahrazován domem zděným. Některé domy mají ještě v 19. stol. tzv. "dymníky" - předchůdce komínů z proutí nebo prken omazaných hlínou, zavěšené na stropní trám, aby kouř unikal na půdu. Vrcholem vyspělého lidového stavitelství jsou zděné polabské selské usedlosti s honosnými štíty a branami.

KROJ: Je to území, kde se selský kroj brzy poměstštil a poměrně brzy úplně odložil. Pro určení krojového typu se zachovalo jen málo dokladů svědčících o tom, že v bohatém kraji se lidé strojili honosněji než jinde v Čechách. Bohaté selky si dávaly vyšívat své plachetky stříbrem a zlatem, řetízkem i plně. V celém Polabí ženy nosívaly zvláštní maličké čepečky s půdou bohatě, složitě a jemně mřížkovanou, ve které byly vyšité vzory tulipánů. Obdobné motivy se objevují i na tylových zástěrách. Čáslavsko a okolí Nymburka spojuje záliba v plátěných, karmazínem vyšívaných zástěrách, loktuškách. Na východě vidíme vliv kopcovitých krajů v hojném užívání ručně tkaných látek. Kroje z okolí Hradecka vynikají nejbohatšími loktuškami a zlatě vyšívanými čepci. V mužských všedních lidových oděvech se nezachovalo mnoho zvláštností, shodují se téměř s kroji z oblasti středních Čech. Sváteční oděv mužů se vyznačoval kvalitou užitých materiálů - vesty nazývané punt bývaly šity z hedvábí nebo damašku, kalhoty ze sukna, manšestru nebo kůže, límečky košil se bohatě vyšívaly zlatem. Jako pokrývku hlavy muži používaly podle města cylindry.

 

Mladoboleslavsko-oblast pod hranicí Českého ráje

 

 

Novopacko

Severovýchodní Čechy jsou oblastí, v níž se prolíná řada vlivů. Oblasti Podkrkonoší a Pojizeří jsou kraje rukodělné výroby. Ještě na počátku 19. století se téměř v celém Podkrkonoší pěstoval len, proto zde své uplatnění našli především tkalci, textilní tiskaři, soukeníci, ale i kameníci, brusiči drahokamů, skláři a uhlíři pálící na milířích dřevěné uhlí. Kraj s bohatou historií lyžování a řezbářskou tradicí, především výrobou betlémů.

ARCHITEKTURA: Pro tuto oblast je typická varianta českého roubeného domu s lomenicemi a podstávkou, obvykle patrového, s přečnívající pavlačí, v čemž lze spatřovat německé vlivy. Na vnějšku stavby se pečlivě udržovalo ostré, působivé střídání tmavého trámoví a bílé nebo barevné hliněné výplně - mazanice. V Pojizeří se stavěly i velké, často patrové statkářské dvorce, tzv.turnovské statky. Dochovaly se zde i domy, které hleděly předním štítem k jihu a k ulici přibíhaly zadní stranou, kde byly chlévy. Tyto obrácené roubené domy využívaly orientaci k rannímu slunci. Pozornost zaslouží i interiéry statků. V lidové výrobě se uplatnili místní truhláři, kteří byli vyhlášenými mistry malovaných truhel, misníků a skříní turnovsko-podkrkonošského typu. Samoty v Podkrkonoší a horské "boudy" v nejvyšších horských partiích vznikaly ze snah osídlit lesnatou kopcovitou krajinu po třicetileté válce (17. stol.). Osídlovalo je německé obyvatelstvo.

KROJ: V chudém kraji Podkrkonoší se déle než ve středních Čechách udrželo pevné bílé plátno. Výšivka byla jednoduchá. Pozornost zaslouží pevné ženské čepce zdobené nitěnými uzlíčky nebo všitými polodrahokamy - českými granáty. Při úvahách o kroji v Pojizeří jsme často odkázáni na rekonstrukce podle popisu písmáků. Ženské kroje si zde přinesly výzdobu z bohatší boleslavské roviny, ale jednoduchost čerpaly z chudšího podhůří. Zástěry se šily z modrého plátna nebo byly bílé s červenou karmazínovou výšivkou. Ta se objevovala i na čepcích, při jejichž výzdobě se užívalo i zlatých dracounů a našívaných imitací českých granátů.

 

Pardubicko

 

 

Plzeňsko, Rokycansko

V kraji na sever a severovýchod od Plzně se zřetelně projevují vlivy blízkých středočeských oblastí, nejvýrazněji Podbrdska. V západněji položených místech sílí vlivy německé.

ARCHITEKTURA: V lidové architektuře je třeba zmínit krajovou variantu českého roubeného domu - chalupu s velkými kabřinci (malá šikmá stříška vybíhající nad lomenici). Na Klatovsku se dochovaly špýcharové domy, jaké známe z Chodska, ale i domy hrázděné, které sem pronikaly ze západnějších oblastí osídlených německým obyvatelstvem. Nejhonosněji působí zděné statky plzeňského typu.

KROJ: Kroj rázu střídmějšího ve výzdobě, bohatého ve tvaru. V minulosti byl považován za syntézu českého kroje, o čemž svědčí i využití těchto znaků v kostýmech pro operu Bedřicha Smetany Prodaná nevěsta.Tvarově zaujme především široká bílá holubice na ženských čepcích, jejíž křídla se od 30. let 19. stol. zvětšují až do šíře ramen, nebo bohatě vrstvené do půli lýtek dlouhé sukně vystlané 15 až 25 spodničkami. Oblíbené byly červené bavlněné fěrtochy - baboráky - s uzoučkými pestrými proužky. K oblečení patřily tradiční červené punčochy, nosívané i na Chodsku, a nízké černé střevíce. Muži měli kroj jednoduchý, v zásadě podobný jiným českým krojům. Nosívali modrý soukenný šat, žluté koženky, vysoké boty, na hlavu si kladli vydrovky z červeného sukna se zlatým střapcem, lemované černou vydrou, na vydrovku pak klobouk.

 

 

Praha a okolí

Obyvatelstvo rovinatého, úrodného středu země rychleji než v jiných oblastech království přijímalo vlivy zvenčí, přicházející prostřednictvím Prahy. Docházelo k intenzivnějšímu prolínání městské společnosti s kulturou lidu na venkově, což se projevovalo přijímáním pokrokovějšího způsobu života. 

ARCHITEKTURA: Typické roubené přízemní chalupy si ve středních Čechách dlouho uchovaly starobylý ráz. Celkovým prostorovým řešením připomínají středověké usedlosti. Starobyle působí především zasazení zvýšeného roubeného špýcharu do kamenné ohrady usedlosti, čímž vznikal kontrast tmavé barvy dřeva s obílenou zdí. Dlouhou tradici zde mají i kamenné domy, budované z opuky kladené nejprve nasucho, později pak na hlínu a maltu. Dochoval se, a to až v pražské Ruzyni (!), dokonce typ špýcharového domu. 

KROJ: V minulosti sedláci usměrňovali charakter kultury. Hospodařili často na rozlehlých lánech, měli tedy nejen možnost, ale i tendenci prezentovat své postavení okázalým oděvem. V tak velké oblasti lidový oděv není přirozeně jednotný, liší se v detailech a místní lid jej odkládal poměrně brzy, někdy kolem r. 1830. Ženský kroj z okolí Prahy byl zdobený dokonale vypracovanou výšivkou čepečku, košilky, šněrovačky, sukní, ale i jemných tylových zástěr a trojúhelníkových šátků přes ramena - kosiček. Vdané ženy nosily typický špensr - krátký kabátek s velkým výstřihem a límcem s náběrkami. Mužský oděv brzy přejímal módní prvky. Pro Mělnické ženské kroje se užívalo zlatých výšivek. Mladoboleslavsko neslo styl empíru v siluetě se zvednutým pasem. Pro sváteční chvíle si zde dívky vlasy sčesané do drdolu zdobily "třeslicemi" - jehlicemi z drátků, korálků a flitrů, které se při pohybu třpytivě třesou. Benešovsko si zachovalo více rustikálních prvků a ruční tkaniny.

 

Vlašimsko, Dolnokralovicko, Pelhřimovsko

 

Místo Příjmení
Ackern Sachs
Arnoštov Čeřovský
Austupenice/Křemenice Pšenička
Bečváry Kučera
Běchovice  Povolný
Bernartice Vilímovský, Vošický, Sezemský
Běrunice Brož, Štěpán
Bezděkov Čížek, Číšek, Suchý
Bezmíř Mrázek
Bezmíř Litoš
Bílkov Vařečka
Borovnice Čeřovský
Brzotice Kořenář, Vilímovský
Břevnice Hrstlka, Hostka
Bušovice Filip, Nový, Rada, Záhlava, Čechura, Stružka
Bylany Židlický
Bzenec viz Pirken
Čáslavsko Buřič
Častolovice Novák, Kopecký, Linka, Kudláček, Junek
Černá Hora Brož
Černice Frýd
Černovice Viernebl
Červený Hrádek Vařečka, Fiala, Školný
Čibuz Zeika, Slezák
Činěves Svoboda
Daměnice Jenšík z Radvánova + jako Radvánov
Dnešice Holiz(a)
Dobrá Voda Matějka
Dolní Nová Ves - LB Šulc, Holeš
Drahobudice Mokrý, Semanský
Dražkovice Formánek
Droschig Viernebl
Dubeč Chlapec, Budyšínský, Valík, Židlický
Dymokury Štěpán
Dýšiná + okolí Hrůzina ?, Čechura
Ejpovice Kučera, Červenka
Holotín Jelínek
Holýšov Holejš. ze Slavětína, z Holýšova, z Pohnání
Horní Bousov  Kunst, Tvaroh, Šimůnek
Horní Nová Ves - LB Šulc
Hořany Horký, Skopec
Hořany Židlický
Hořenec Proksch
Hrachovice Sudlice z Hrachovic
Chlustina Nový, Škrlant
Chmelná Zeman, Holejšovský
Chodov (Pha, Kunratice) Novotný
Chomutov Mikolášek
Chrást u Plzně Zíka, Zýka, Štejf, Chudáček, Stružka
Chvatliny Píša, Zemina
Chvojno Kolín
Jablonec n. Nisou okolí Vinkler, Winkler
Jeníkov  Zelenka, Sezemský, Holejšovský
Jeníkovice Schejbal
Jesničany Jičinský
Jezbořice Pelikán
Ježov (Velký) Jenšík z Ježova
Kačerov Vošický, Kamarýt
Kámen Vojislavický z Vojslavic, Kamarét ze Ž.
Kladno Šitta
Klučov Židlický
Kněžmost Pritl, Pril, Hrůša
Kocourov Kocourovský
Kopaniny Holejšovský, Buřič
Kořenice Vařečka, Novotný
Kouřim Linka
Křečhoř Šátek
Křečovice Kopka, Kapka, Daněk
Křemenice Ježek, Pšenička
Křinec Červinka, Šnajdr, Svoboda
Kuňovice Lhotka
Lázně Bělohrad  Hančil, Hončil, Černý, Šulc
Letkov Čechura, Schneider
Lhotka Kolomazník
Lično Sejkora, Samek
Lideň Haubner
Limuzy Chlapec 
Loutkov Vojislavický z Vojslavic
Lukavec hodně rodů 14.-19. stol.
Malotice Linka, Kolomazník
Maršovice a okolí hodně rodů 16.-19.stol.
Martinice u DK Půlpitel, Půlpytel
Městec Králové Smítka
Mezilesí Klíč
Mikulovice u P. hodně rodů 18.-19. stol.
Milošovice Štecher
Milovice u L. Bělohradu Plašil
Mirošov Mikolášek
Miřetice Lejčko, Čáp
Mlékovice   Braxa, Kovář, Píša
Mochov Linka
Moravany Žídek
Mštětice Krejčí
Mutínsko Navrátil
Mužský Filkur
Myslotín  Novák, Blažek
N. Ves Skála
N. Ves, Tuklaty Bureš, Burš ?
N. Ves, Velim Najbrt
Nasavrky Žehart
Němčice Kamarýt
Nemošice Jičinský
Nesměň, Mlékovice Halama, Kolomazník
Neveklov hodně rodů 16.-19.stol.
Nové Zámky Nezbeda
Novotinky (Statenbrunn) Buřič
Nový Rychnov Homolka, Kameník, Kučera
Obrátice Zeman 
Odřepsy Chvalovský
Ostřešany Chocholouš
Otročice Sezemský, Holejšovský
Paběnice u Kunratic Fischer
Pardubičky Kohoutek, Došel
Pelhřimov Půlpitel, Půlpytel, Svata
Pirken - Bzenec Reinelt
Platěnice Kučera
Plzeň - předměstí ? Stružka 
Poděhusy Ze Slivna
Podhor,  Podhorský
Podolí u Rožďalovic Veleborský, Kos
Pohnání Pohnan z Pohnání
Popelín Vojislavický z Vojslavic
Praha  Linka
Praha - Michle Čekan
Praha - Podolí Stružka, Fischer
Praha - Vinohrady Židlický
Praha - Vršovice hodně rodů 17.-20. stol. + Karhan
Praha - Žižkov Šulc
Praha 6 Mikolášek
Prostřední Nová Ves - LB Lelek
Předhradí Kolačný
Přepeře  Vojava(Vejprava?), Eliáš
Přibyslav u Nových Pak Šulc
Pučery Bříza, Mašín
Radíč Šťovíček, Mlejnek, Kuthan, Maulík, Moulík
Radímek Němec
Radouň Půlpitel, Půlpytel
Radvánov hodně rodů, svob., rytíři a jiná nižší šlechta
Rašovice Rašovec z Rašovic
Rokycany Mikolášek
Rotschitz ? Ficker
Roveň Bachura, Schejbal, Došel
Rovina u Počepic Chmátal, Lachant, Mikolášek
Rožďalovicko Kunstic, Veleborský, Kos
Ředice  Hořčička, Došel
Řemenov  Oumar
Římovice Přibyl
Sadská hodně rodů 16.-20. stol. 
Schonbrunn Čížek
Slavětín Mazaný ze Slavětína
Slavkovice u Kunratic Procházka, Věneček
Sobočice Zemina
Solec Páleník
Solopysky u Sedlčan Mikolášek
Sopotnice Lžičař, Martinec, Vašátko
Spolí Mařík
Stojice Hála
Stranný u Křečovic Král
Strnadice Linhart
Studánka u Pardubic Došel
Studený Vošický
Suhrovice  Šimůnek, Mikoláš
Svídnice Svoboda
Svinčany Komárek
Svítkov Schejbal
Šárovcova Lhota Měšťan
Štěnkov Linka
Tábor Homolka
Tloskov Jonáš-Tomáš
Tomice Francl, Sezemský
Toušice Vařečka, Kolomazník, Linka
Tovačov  Tovačovský z Cimburka
Třebeš Linka
Turnov a okolí Slezák, Večerník, Vágner
Uhřínovice Junek
Újezd u LB Plecháč, Plechář, Šulc
Ústějov Oustojovský z Ústějova
Velká Lhota u Sedlčan Litoš
Vídeň, Rakousko Schejbal
Vinaře Zameč (Zamčová)
Vračkovice či Vratičkovice Duda
Vysoké Mýto Homolka
Zahužely Podhorský
Záluží u Čelákovic Hybš
Zásmuky a okolí Břečka ?, Macháček, Uxa
Zděradice Truhlář, Neřád, Jonáš-Tomáš
Zmyslov  Zmyslovský ze Zmyslova

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

zpět na hlavní stránku

 

zdroj mapky: Benešovsko, Podblanicko, Josef Petráň, TEPS Praha 1985. zdroj podkladu: Gruntovní kniha městečka Maršovice, SOA Praha. text: výňatky z multimediální encyklopedie, Národopisné regiony Čech a Moravy, levné knihy, virtualis, kuře v hodinkách, zakoupeno 2006.